Jako poslední zajímavý jev, který rozhodně stojí za zmínku, je samotná hodnota a tendence barometrického tlaku. Jak jsem již uvedl výše, nemusí být za všech okolností vysoký barometrický tlak směrodatným ukazatelem pro prognózu výstupu důlního ovzduší na povrch. Jako prezentační příklad mého tvrzení zde uvedu měření na dvou různých odplyňovacích vrtech v rozdílných lokacích a v různých časových odstupech. Dne 5. února 2016 byla na komínku VM-OV č. 44 naměřena koncentrace CH4 s hodnotou 1,8 % a koncentrace CO2 s hodnotou 50 % při barometrickém tlaku 1 024 hPa, navíc se stoupající tendencí. Stejný jev se nám podařilo zjistit i v druhém případě, kdy byla na odběrném místě VM-OV č. 66 naměřena koncentrace CH4 0,8 % při opravdu vysokém barometrickém tlaku 1 038 hPa a stoupající tendenci.
Při sledování koncentrací výstupu metanu v průběhu měření na odfukových komíncích jsme si mohli ověřit, že prognóza tendence barometrického tlaku má určitou setrvačnost na vlastním projevu výstupu metanu v místech měření,kterou ovlivňuje např. hloubka uložení karbonových vrstev, mocnost pokryvných útvarů, slojové tlaky, tektonika, zóny druhotného porušení směrem k reliéfu karbonu.
Současný trend odsávání metanu a jeho využití např. v kogeneračních jednotkách je pro bezpečnost území s nekontrolovaným výstupem metanu pozitivním aspektem. Při praktickém zkoumání závislosti výstupu metanu na povrch jsme narazili na oblasti, které jsou přímo ovlivněny touto degazační činností, např. Přívoz a Moravská Ostrava, kde nebylo prakticky možno odebrat vzorky důlního ovzduší, protože jsou tyto degazované oblasti trvale v podtlakovém stavu. Dalším parametrem, který v budoucnu může výrazně ovlivnit výstup metanu na povrch, je čerpání důlních vod na vodních jámách lokalit Jeremenko a Žofie státního podniku DIAMO, odštěpného závodu ODRA, které je prozatím časově ohraničeno ukončením dobývání černého uhlí v karvinské části revíru. Pozvolné zatápění, které bude probíhat v řádech několika desítek let, může způsobit výstup nebezpečného důlního ovzduší v oblastech, kde se zatím nevyskytovalo.
Zjištěné jevy a souvislosti mohou najít využití v oblasti aktivní prevence proti nekontrolovanému výstupu metanu na povrch spojené s otázkou vyšší bezpečnosti obyvatel v ohrožených oblastech území s hornickou minulostí a v budoucnu se mohou využít v částech karvinského uhelného revíru, kde bude časem probíhat další řízený útlum těžby černého uhlí. Problematika monitorování území nebezpečného výstupy důlního ovzduší na povrch je stále aktuální a je potřeba se jí nadále aktivně zabývat.
Ing. Radovan Rudický, Ph.D.
vedoucí odd. větrání, závodní
báňské záchranné stanice
a degazace, o. z. ODRA
0
0
