Po roku 1785 přichází etapa dolování uhlí, která začíná v Trojickém údolí, které bylo zpřístupněno císažskou cestou. Začíná tu Klimkovské těžířstvo s Janem Augustinem, vyhnané Martinem Kühlenzem. Od roku 1787 do roku 1945 tu těží společnost původního feudálního pána hraběte WIlczka. Těžební činnost byla prováděna s měrným štolováním. Do doby vyražení Jaklovecké dědičné štoly tady bylo vyraženo 28 štol.
Od roku 1800 vznikají mělké doly, Po příchodu parního stroje po roce 1840 se pak hloubí doly pod úroveň Jaklovecké štoly vyražené z úrovně Bohumínské ulice nad úrovni řeky Ostravice.
Na území Slezské Ostravy byla od roku 1805 hloubena i nejstarší Žentourová jáma , která byla v v roce 1808 vybavena žentourem a kterou asi v roce 1840 prošla Jaklovecké dědičná štola. V přilehlé části Trojického údolí byly v roce 1811 uděleny nejstarší důlní míry. V rámci rozvoje uhelné těžby bylo od konce 18.století do 60. let 20. století vyraženo 111 kutacích, těžních a větrních jam. Zvláštní postavení má mezi nimi Důl Jindřich na Jaklovci, Leží uprostřed hladnovského kopce, uprostřed mezi Dolem Bezruč a Slezskoostravskou radnicí a územně patřil Zámostí. Nechala ho razil Rudolfova hutˇv roce 1832, kdy Jaklovecká štola při ražbě opustila karbonské souvrství a nebylo jasno kde se uhlonosný karbon souvrství nachází. V roce 1842 ji koupil Rothschild. Byla ražena pod úroveň Jaklovecké štoly a do roku 1879 se stala hlavní jamou dobývání pod hladnovským návrším. Pak do roku 1969 sloužila jako výdušná jáma Dolu Bezruč. Již ve 40. letech 19. století tady byl nasazen parní stroj pro čerpání vody.
Vývoj osídlení Slezské Ostravy můžeme poměrně dobře sledovat od nejstarší mapy Slezské Ostravy. Našel jsem ji v Zemském archivu v Opavě. Datum zhotovení je 27. červen 1773. Vypracoval ji ředitel stavebního ředitelství pověřeného výstavbou Císařské Slezsko – haličské silnice Franz von Cerrini. Vedla z Opavy přes Hrabyň, Ostravu a Těšín do Bílska a Biale. Nahradila cestu přes Hlučín, kterou zabralo Prusko.
Při pohledu na mapu zjistíme, že od té doby došlo k naprostému kulturnímu převrstvení. Zmizely všechny domy, kostel i hřbitov, dokonce i řeka Ostravice byla regulována. Jediné co zůstalo byl hrad.
S rozvojem uhelné těžby vzniká druhá kulturní vrstva. Mezi lety 1850 – 1939 rostou kolem budovaných šachet hornické kolonie. V roce 1929 podniká na území Slezské Ostravy 5 uhelných společností.
Jsou to :
1) Vítkovické kamenouhelné doly
2) Severní dráha Ferdinandova
3) Kamenouhelné závody a koksovna Jana Wilczka
4) Zwierzinovo kamenouhelné těžířstvo
5) Báňská a hutní společnost (Salmovy doly)
Tyto doly si pro zajištění ubytování pracovníků vybudovaly tyto hornické kolonie.
1) Vlčkova kolonie na ploše pánského ovčína 1850 – při Michálkovické ulici u dnešní ubytovny Fermata,
2) Jaklovec 1860 -1870,
3) Kamenec 1870 -1875,
4) Hranečník 1884 -1926,
5) Hermenegilda ( Zárubek) okolo 1850,
6) Vilémka 1850.,
7) Jakubka, 1860,
8) Zvěřina 1860 – 1889,
9) Salm 1860 – 1923,
10 Františkov 1890 – 1900,
11) Michálka 1880, 1900-1 905
12) Josefská okolo 1880,
13) Centrálka 1872,
14) Jánská 1895 – 1899,
15) Terezie 1900 -1909.
16) Jindřišská 1883,
17) Bunčák 1918-1926,
18) Vlčkova 1931 -1937 – podél Keltičkovy ulice.
| S rozvojem těžby souvisí i růst počtu obyvatel : | ||
| Při štolovém dobývání tu žilo | v roce 1804 | jenom 643 obyvatel. |
| Na počátku výstavby kolonií | v roce 1850 | tu bylo okolo 1000 obyvatel |
| v roce 1869 | měla obec 4620 obyvatel | |
| Při vzniku města | v roce 1920 | 22 900 obyvatel |
| v roce 1950 | 18 100 obyvatel | |
| a dnes | 7 830 obyvatel. | |
| ( likvidace kolonií a růst bytového standardu.) | ||
| V souvislosti s tímto vývojem srovnáme i rozvoj uhelné těžby. | ||
| rok | těžba v tunách | zaměstnanci |
| 1792 | 28 | |
| 1820 | 2824 | |
| 1844 | 54934 | 650 |
| 1895 | 1 430 606 | 7 779 |
| 1913 | 1 963 000 | 8 990 |
| 1930 | 1 395 000 | 5 890 |
| 1943 | 1 979 000 | 6 124 |
| 1953 | 1 540 140 | 5 092 |
Tento vývoj končil před 2. světovou válkou. Po roku 1948 se začala budovat sídliště s ústředním topením a socialistické město Poruba. Tam odcházeli mladí. Kolonie byly mimo Slezskou Ostravu doplněny finskými domky. Po roku 1965 začaly chátrat a staly se cílem romské komunity. Po roku 1970 dochází k postupné asanaci kolonií – Jaklovec, Kamenec, Jindřiská, Františkov, Terezie.
Úplnou změnu přináší ukončení těžby v roce 1992. V Trojickém údolí a na Bezruči vznikají brownfieldy.
Staví se rezidenční komplex Atrium na místě, kde po roku 1945 byla Vysoká škola báňská, Vzniká Vysoká škola podnikání a na místě Jedenáctileté střední školy a auly VŠB budova Ostravské univerzity.
Vznikají rezidenční byty a rozsáhlá výstavba rodinných domků. Revitalizuje se údolí Ostravice. Dochází k postindustriálnímu převrstvení 3 a 4 etapy průmyslové revoluce.
Ing. Karel Slíva
0
0
