Guvernér ČNB Jiří Rusnok upozornil, že nedává smysl, aby snížení emisí zároveň zdevastovalo ekonomiku a životy lidí.
„Zelená ekonomika nemůže ignorovat dopady rozhodnutí, pokud jsou významné, do ostatních sfér života – ekonomického i společenského,“ řekl v pořadu deníku E15 Očima guvernéra šéf centrální banky Jiří Rusnok.
Evropská komise chce do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů o 55 procent proti roku 1990. Cílem je dotlačit členské země unie k uhlíkové neutralitě. Opatření budou mít zásadní dopad na ekonomiky jednotlivých zemí, na firmy i na občany. Konkrétně jde například o zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem od roku 2035. Rozšířit se má mimo jiné i systém emisních povolenek mimo jiné na domácí vytápění.
Guvernér České národní banky kritizuje, že se opatření zavádějí bez propočítání dopadů. „Máme přece pravidla, že když se přijímají nové zákony, tak se správně má udělat analýza dopadů,“ uvedl Rusnok s tím, že v případě klimatického balíčku EU žádné větší studie tohoto typu nezaznamenal. „A nezaznamenal jsem ani žádnou větší veřejnou debatu. To považuju za chybu,“ dodal.
Jako velmi problémové vidí Jiří Rusnok možné negativní hospodářské dopady. „K čemu nám bude, že dosáhneme stanovených cílů, například ve snižování CO2, když to bude cesta, která zdevastuje ekonomiku a životní úroveň lidí,“ podotkl.
Jako krajní příklad uvedl, že ve výsledku může politika EU vést mimo jiné k tomu, že lidé nebudou mít na nákup nových osobních aut na elektrický pohon, a tak budou nuceni jezdit ve starých ojetinách. „Jejich dopad na životní prostředí bude horší, než tomu je u moderních nových vozů se spalovacími motory,“ dodal.
1
0
