Střední Evropě hrozí nedostatek elektřiny a růst její ceny až o 40 procent. Představa, že problém vyřeší nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech, je naivní. Na Investičním fóru 2020 to řekl analytik a minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr.
„Jsme jediná země, jež tvrdí, že postaví jadernou elektrárnu v reálném čase a za peníze, které jsou poloviční až třetinové proti skutečnosti. Nikde jinde takové idioty nenajdete, v tom jsme naprosto výjimeční,“ prohlásil na Investičním fóru Šnobr.
Odhaduje, že cena elektřiny v příštích letech ve středoevropském regionu vystoupá z dnešních zhruba 50 eur za megawatthodinu na 60 až 70 eur, možná i více. Důvodem je jednak stoupající cena povolenky na emise CO2, jednak zavírání jaderných elektráren v Německu a chystaný ústup od uhlí. Německý trh potáhne ceny i v Česku, protože česká energetika je s německou těsně provázaná, napsal server SeznamZprávy.cz.
Cena povolenky, kterou velcí znečišťovatelé platí na každou vypuštěnou tunu emisí, stoupla od roku 2017 z pěti eur na současných 24 až 25 eur. Růst ale není u konce. „Jsem přesvědčen, že do roku 2021 uvidíme cenu povolenky vyšší než 35 eur,“ řekl Šnobr. Každé zdražení povolenky o jedno euro podle něj přitom způsobí zdražení elektřiny o 0,7 až celé euro na megawatthodinu.
Povolenky podle Šnobra zdražily regulační zásahy Bruselu z přelomu let 2017 a 2018. A budou dál stoupat s tím, jak v Německu končí vysoké dotace na obnovitelné zdroje, budované v prvních deseti letech tohoto tisíciletí.
Pro vývoj cen v regionu bude důležitý i další faktor. Německo v letech 2021 až 2022 odstaví zbývajících 8,5 tisíce megawattů instalovaného výkonu svých jaderných elektráren, současně chce zavírat uhelné elektrárny. Investice do obnovitelných zdrojů po snížení veřejné podpory přitom slábnou. A tak zatímco v letech 2010 až 2020 panovala v regionu právě kvůli boomu zelených elektráren velká nadprodukce elektřiny a Německo bylo jejím velkým vývozcem, bilance se rychle obrátí.
„Přebytek elektřiny v následujících letech zmizí jako mávnutím proutku, Německo bude pravděpodobně dočasně dokonce deficitním trhem, z velkého exportéra se stane dovozcem. A je-li elektřiny málo a k tomu ještě hrozí růst cen povolenek, může to znamenat jen velký růst ceny elektřiny,“ varuje Šnobr.
Odchod od uhlí se podle něj dá řešit jedině kombinací plynových elektráren a obnovitelných zdrojů. Ojedinělá česká představa, že při tomto procesu pomůže stavba velkého jaderného bloku v Dukovanech, je podle Šnobra zcestná.
„Jádro dnes neumí nikdo na světě, ani jaderné velmoci, postavit v plánovaném čase a za rozumnou cenu,“ varuje s odkazem na zkušenost Velké Británie, která při uhelném útlumu sází právě na plyn a zelené elektrárny. Stavba velké jaderné elektrárny Hinkley Point se oproti plánům obrovsky prodražila i opozdila.
„Jádro je i v zemi, kde má tradici, velký problém na desítky let dopředu. Česko je jediná země na světě, která říká, že se v energetice všechno vyřeší jádrem. Je to naprostý nesmysl. Bez rozvoje obnovitelných zdrojů současně s plynem není možno opustit uhelnou energetiku,“ tvrdí Šnobr.
Politici ujišťují, že nový dukovanský blok přijde zhruba na 120 až 160 miliard korun. „Všechny jaderné projekty v USA ale ukazují ceny nad 300 miliard. Stát lže a podvádí, když říká, že to bude polovina,“ řekl Šnobr.
Převzato z webu:
0
0
