Počátkem listopadu dala polská vláda americkému koncernu Westinghouse povolení k výstavbě první jaderné elektrárny v zemi. Ta má vyrůst zhruba 80 kilometrů severozápadně od Gdaňsku a asi 300 kilometrů od hranic s Německem. Tyto plány se ale Němcům nelíbí.
Nejpozději v roce 2026 má být zahájena stavba prvního reaktorového bloku, vyplývá ze strategického dokumentu Polská energetická politika do roku 2040. Od roku 2033 má být každé dva roky uvedena do provozu další jaderná elektrárna. Do roku 2043 jich má být šest. Varšava chce rovněž prostřednictvím soukromých investorů podporovat budování takzvaných malých modulárních reaktorů (SMR), napsal deník MF Dnes.
Jaderné elektrárny mají Polsku pomoci při odklonu od uhlí. V současnosti země získává téměř 80 procent své energie z černého a hnědého uhlí. Podle prognóz státního Geologického institutu vystačí zásoby černého uhlí vhodné pro těžbu ještě 50 let, hnědé uhlí by mohlo dojít už za 20 let. Proto chce Polsko vybudovat náhradu, kterou má vedle obnovitelných zdrojů tvořit hlavně zmíněná jaderná flotila.
To se však vůbec nelíbí v sousedním Německu, které samo jádro před několika lety odmítlo a vsadilo na kombinaci OZE a ruského plynu. Současná situace jasně ukázala, že šlo o sázku vyloženě chybnou. Němci však jádro na milost vzít přesto nechtějí.
Čtyři spolkové země – Braniborsko, Meklenbursko-Přední Pomořansko, Sasko a Berlín – Polsko vyzvaly, aby od svého záměru ustoupilo. „Na pozadí katastrofálních jaderných havárií v Černobylu a Fukušimě by se mělo od plánů na další využívání jaderné energie upustit v zájmu obyvatel a životního prostředí u Baltského moře,“ uvedla iniciativa v prohlášení zveřejněném v prosinci.
Je však pravděpodobné, že si Poláci do svého plánu mluvit nenechají. Stejně tak se odmítají nechat natlačit do hazardního konce uhlí dříve, než za něj budou mít bezpečnou náhradu. Polsko nezavře žádný uhelný důl, dokud v zemi nebudou spuštěny první jaderné reaktory. V listopadu loňského roku, to řekl vicepremiér a ministr státního majetku Jacek Sasin.
0
0
