Ostrava byla původně malá a bezvýznamná osada, která se od roku 1767, kdy bylo úředně ověřeno nalezení černého uhlí ve slezské části Ostravy, dostává na výsluní a postupně se proměňuje na třetí největší město České republiky a stává se ocelovým srdcem republiky. To je Ostrava, vybudovaná na tvrdé práci horníků a hutníků.
Před třiceti lety, dne 30. června 1994, se uzavřel poslední důl těžící černé uhlí v Ostravě, čímž skončila více než dvě století trvající éra těžby v tomto regionu. Hornictví, které utvářelo nejen fyzický, ale i sociální a kulturní charakter Ostravska, se stalo historií. Těžba černého uhlí byla neoddělitelnou součástí života mnoha generací horníků, kteří denně sestupovali do hlubin země. Práce v dolech byla fyzicky náročná a nebezpečná. Horníci čelili extrémním podmínkám, vysokým teplotám, neustálému prachu a nebezpečí závalu. Navzdory tomu se hornictví stalo prestižním povoláním, které bylo spojeno s hrdostí a sounáležitostí. Horníci tvořili pevné komunity, jež se navzájem podporovaly nejen v práci, ale i v osobním životě.
Černé uhlí bylo klíčovým zdrojem energie, která poháněla továrny, železnice a domácnosti po celé zemi a Ostrava se proměnila v dynamické město s továrnami a železárnami, kde se neustále kouřilo z komínů a město bylo ponořené do šera a industriálního hluku. Tohle je dnes již pro mnohé nepředstavitelné, protože konec těžby černého uhlí s sebou přinesl velké změny.
Město, jež bylo po desetiletí definováno svým průmyslem, muselo najít novou cestu. Po uzavření všech dolů, na základě schváleného útlumového programu těžby v tzv. ostravské dílčí pánvi, zůstaly opuštěné těžební jámy, haldy hlušiny, znečištěné vody a narušená krajina. Sanace a rekultivace bývalých důlních a průmyslových oblastí se staly prioritou. Rozsáhlými investicemi do nápravy škod na životním prostředí se Ostrava začala výrazně pročišťovat. Staré doly se postupně uzavíraly a oblasti jsou přeměňovány na parky, jezera a rekreační zóny. Město, které bylo kdysi černé od uhlí a oceli, se začíná opět zelenat.
Nová infrastruktura začala přitahovat nové investory. Ostrava se dnes profiluje jako centrum vzdělávání, kultury a moderních technologií. Přechod není snadný, ale Ostrava dokázala najít novou identitu i s uchováním vzpomínek na své průmyslové kořeny a hornickou minulost. Místní lidé stále nosí v srdci hrdost na svou minulost, zatímco s nadějí hledí do budoucnosti. Ostrava se přeměňuje z průmyslového kolosu na moderní město, které nachází svou novou cestu. Ale duch horníků, jejich odvaha a odhodlání zůstávají součástí jejího dědictví. Třicet let po uzavření posledních dolů se Ostrava pyšní svou schopností adaptovat se, inovovat a růst, aniž by zapomněla na své kořeny.
I my na odštěpném závodě ODRA státního podniku DIAMO nezapomínáme na tyto kořeny a připomínáme si éru, která byla před 30 lety ukončena. S hrdostí jsme se stali klíčovým partnerem při obnově krajiny po ukončení hornické činnosti na Ostravsku s cílem navrátit přírodě její tvář. Díky odborným znalostem a úsilí našich pracovníků se region postupně mění na místo, kde příroda opět může vzkvétat. Tento přerod je důkazem, že i po těžké industriální minulosti může krajina získat zpět svou krásu a ekologickou hodnotu.
Za posledních třicet let dosáhl odštěpný závod ODRA mnoha úspěchů, ale neminuly nás i neúspěchy, jež nás ovšem posouvají dál. Mnoho bývalých těžebních lokalit se proměnilo v rekreační oblasti, parky a lesy. Vhodně zvolené postupy sanace a rekultivace umožnily návrat mnoha druhů rostlin a živočichů do jejich původních habitatů.
Kvalita vodních zdrojů v regionu se výrazně zlepšila, což má pozitivní dopad na celkovou biodiverzitu a zdraví ekosystémů.
I přes dosavadní úspěchy nás čeká ještě mnoho práce. Budoucí plány zahrnují další zlepšování metod sanace a rekultivace, pokračování v monitorování výstupů důlních plynů na povrch, definování nového způsobu nakládání s důlními vodami a realizaci modelu zatápění podzemí ostravsko-karvinského revíru, a v neposlední řadě rozšíření spolupráce s vědeckými institucemi a zajišťování zájmů státu. Trvalým cílem je vytvoření udržitelného modelu obnovy krajiny, který bude sloužit jako příklad pro podobné post-těžební regiony v České republice i ve světě.
Ing. Pavlína Sachová, Ph.D.
vedoucí oddělení kontroly
a zvláštních úkolů, o. z. ODRA
1
0
