OKD PROCHÁZÍ ÚTLUMEM LÉTA
- Těžební společnost OKD je jediným producentem černého uhlí v České republice. Majitelem firmy je znovu od roku 2018 stát, který ji převzal prostřednictvím své firmy Prisko (firma nedávno kvůli pomoci OKD výrazně posílila základní kapitál). OKD se totiž předtím dostala do potíží kvůli klesajícím cenám uhlí i předluženosti. Insolvenční návrh na sebe v roce 2016 podala sama firma.
- OKD v posledních letech prochází útlumem. Zatím naposledy firma koncem loňského listopadu uzavřela Důl Lazy v Orlové na Karvinsku. Těžba zde skončila po téměř 130 letech. OKD těží uhlí ještě ve čtyřech dolech: Darkov, ČSA, ČSM-Sever a ČSM-Jih. Postupný útlum přitom čeká i je. Podle analytiků se těžba uhlí z ekonomického hlediska nevyplácí. Letos navíc firmě situaci zkomplikovala pandemie koronaviru, OKD ve svých dolech přerušila těžbu na šest týdnů poté, co se zde objevilo jedno z lokálních ohnisek nákazy.
- Když stát doly v roce 2018 přebíral, mluvilo se o ukončení těžby na posledním dole v roce 2023. Později ale premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že by se uhlí na Karvinsku mohlo těžit až do roku 2030. Z materiálu, který dnes projedná vláda, vyplývá, že těžba v OKD by měla být ukončena koncem roku 2021 nebo 2022. O případném ukončení v příštím roce se rozhodne v říjnu podle vývoje cen uhlí.
- Letos na jaře schválilo představenstvo OKD i společnost Prisko podnikatelský plán těžební firmy na rok 2020, z něhož vyplývá, že společnost má v plánu vytěžit 3,7 milionu tun černého uhlí, o 0,5 milionu tun více než loni. Ani letos ale nepředpokládá, že by skončila v zisku. V roce 2019 měla OKD ztrátu několik set milionů korun, předloni vytvořila čistý zisk 1,29 miliardy korun.
- V prosinci 2018 firmu postihlo neštěstí v podzemí Dolu ČSM, při němž zemřelo 13 horníků. V prostoru se pak dlouho netěžilo. Koncem loňského roku musela OKD přerušit na několik dní těžbu ve všech dolech po útoku hackerů.
- Základ dnešní OKD vznikl po druhé světové válce, kdy bylo tehdejších šest těžařských společností ve Slezsku a na severní Moravě znárodněno a začleněno do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly Ostrava, z nějž se později stal Kombinát OKD a pak státní podnik OKD. Šlo původně kromě jiného o 32 dolů.
- Už za socialistické éry se část šachet zavřela, jiné ale vznikly (například Paskov a Staříč ze 60. a 70. let). V roce 1990 fungovalo v revíru 13 šachet a OKD zaměstnávaly 104.000 lidí. Po listopadu 1989 přišlo postupné uzavírání neefektivních provozů. V roce 1992 měly OKD přes 72.000 zaměstnanců, o dva roky později pracovalo v devíti dolech 50.000 lidí. Nyní v dolech i se zaměstnanci dodavatelských firem pracuje asi 8400 lidí, z čehož 2000 jsou cizinci, zejména Poláci.
- Za posledních 30 let skončila těžba například v dolech Jan Šverma (1992), Heřmanice (1993), Odra (poslední důl na území Ostravy, 1994), Julius Fučík (1998) nebo Barbora (2002). V lednu 2007 vyjel poslední vozík s uhlím z dolu Dukla v Havířově, v březnu 2017 byla ukončena těžba v dole Paskov a loni v Lazech.
- Černé uhlí se v Ostravě a okolí začalo těžit v 70. letech 18. století, významné byly například Staré hlučínské kamenouhelné doly v Petřkovicích. Rozmach těžby a dalšího průmyslu závislého na těžbě přišel ve 30. letech 19. století. Doly zpočátku patřily zejména arcibiskupovi Rudolfu Habsburskému (1788 až 1831), který je odkázal olomouckému arcibiskupství. Od arcibiskupství koupil doly Salomon Rothschild, který na Ostravsku začal podnikat v roce 1843.
Těžba se od přelomu 18. a 19. století rozvíjela i na Karvinsku, kde hrál důležitou roli šlechtický rod Larisch-Mönnichů. Až do okupace v roce 1939 zůstaly severomoravské doly v soukromých rukou, za druhé světové války byla těžba podřízena potřebám německých okupantů. Po osvobození stát doly znárodnil. To dalo základ dnešnímu podniku OKD, jenž zastřešil všechny moravskoslezské doly
