Sněmovní hospodářský výbor dnes přerušil jednání o novele horního zákona. ČTK to sdělil jeho člen Leo Luzar (KSČM). Důvodem podle něj byla nemožnost účasti odborné veřejnosti na jednání, které je z důvodu mimořádných opatření kvůli koronaviru neveřejné.
„S ohledem na nemožnost účasti odborné veřejnosti na jednání jsme přerušili jednání o horním zákonu do 31. května,” napsal dnes ČTK Luzar.
Novela mimo jiné stanovuje termín, do kterého nejpozději mají mít těžební společnosti na bankovním účtu veškeré peníze k zajištění sanací a rekultivací pozemků dotčených těžbou. Vláda loni v červnu schválila zkrácení termínu pro všechny druhy uhlí a některé další nerosty do 30. června 2022, pro zbytek do 30. června 2025. Několik poslanců včetně Luzara však připravilo pozměňovací návrhy, ve kterých žádají posun zmíněného stanoveného vládou. Předkládané návrhy v různých variacích zmiňují posun na rok 2025, 2027, 2035 či úplné zrušení termínu.
Konkrétně Luzar ve svém pozměňovacím návrhu navrhuje, aby byl termín posunut do 30. června 2027. Argumentuje mimo jiné současnou pandemií koronaviru, která podle něj nutí těžební společnosti sáhnout do finančních rezerv. „Za této situace je třeba stanovit termín tak, abychom vyloučili či alespoň minimalizovali negativní dopad této povinnosti na fungování organizací a v konečném důsledku i na celou společnost. Termín 2027 se v tomto směru jeví jako dostatečně vzdálený, aby organizace měly dostatek času se na něj připravit,” uvedl v návrhu poslanec.
Novela horního zákona upravuje také další věci – mimo jiné ruší pětileté období, po které vláda nemůže svým nařízením měnit sazby úhrad z vydobytých nerostů. Navrhovaná změna se však netýká prvního pětiletého období, které začalo v roce 2017.
