Na blížící se konec těžby černého uhlí v Moravskoslezském kraji se musí připravovat mnoho firem, pro které OKD patřilo mezi klíčové obchodní partnery. Pokud chtějí přežít, musejí se přeorientovat na nové odběratele.
Například důlní divize opavské společnosti Ostroj, vyrábějící stroje pro hlubinnou těžbu, se nyní zaměřuje na výrobu mobilních bednění pro ražbu tunelů, dopravníků a drtičů odpadů.
„S útlumem těžby uhlí v České republice i jinde v Evropě procházíme postupnou transformací z tradičního výrobce důlních strojů ve strojírenskou firmu, která se zaměřuje na zákazníky mimo těžební průmysl,“ přiblížil změny spojené s útlumem těžby generální ředitel společnosti Ostroj Aleš Martínek.
„Chceme využít zkušeností s konstrukcí a výrobou zařízení pro hlubinnou těžbu a přenést je do segmentu pozemního stavitelství, konkrétně budování silničních i železničních tunelů a výstavby metra,“ doplnil Martin Čmiel, ředitel divize Důlní a průmyslové technologie Ostroje. „Ohledně těchto dodávek už jednáme s největšími stavebními firmami v republice i na Slovensku.“
O tom, že se těžba v kraji pomalu chýlí ke konci, svědčí i informace zástupců OKD, kteří oznámili, že po devatenácti letech uzavřou podzemní propojení dolů ČSM a Darkov.
Zákazníky v nových oborech hledají firmy napříč krajem. „Horizont těžby uhlí v kraji je jasně daný, a tak se není čemu divit, že se firmy snaží posunout do nových pozic, najít nové zákazníky,“ konstatoval Jan Březina, předseda Krajské hospodářské komory Moravskoslezského kraje. „Ve spolupráci s krajem jsme se už před dvěma roky zaměřili na pomoc jednotlivým podnikům, pomáhali jsme jim hledat nové odběratelské vztahy. I proto byla založena platforma Task Force OKD.“
Jejím hlavním hybatelem byl Moravskoslezský pakt zaměstnanosti. Ten už v roce 2021 oslovil firmy dodávající OKD jak své výrobky, tak služby s nabídkou pomoci při hledání nových zákazníků.
Poradenská pomoc Paktu zaměstnanosti
„Původně bylo vytipováno dvě stě šedesát firem z dodavatelského řetězce OKD. K 28 z nich, které projevily předběžný zájem, se postupně přidaly další, celkem se jich zapojilo třicet osm,“ přiblížil zájem o případnou pomoc ředitel Moravskoslezského paktu zaměstnanosti Martin Navrátil. „Oslovili jsme všechny firmy, které o to projevily zájem. Zjistili jsme, co je trápí, a to především ve vztahu k ukončení těžby v OKD, a většině z nich jsme poskytli poradenské služby.“
Jednou z častých otázek dotčených firem bylo, jaký bude další osud smluv, které měly s OKD, poté, co se útlumové šachty převedou na státní podnik Diamo. Poradit se chtěly firmy i v rámci nabízených výrobků a služeb, co dělat, až je OKD přestane využívat.
„V takových případech jsme pomáhali s vyhledáním potenciálních partnerů, jak pro spolupráci, tak pro využití stávajícího personálního a technického vybavení firem,“ doplnil Martin Navrátil.
Ne všechny firmy ale chtějí kvůli blížícímu se konci OKD úplně měnit svůj výrobní sortiment, případně rozsah svých poskytovaných služeb. Některé se chtějí prosadit na trhu i bez OKD.
„My se dlouhodobě zaměřujeme na důlní práce, a byť jsme už historicky pracovali i na kolektorech, případně tunelech, tak se stále zaměřujeme na svislá důlní díla, na jejich údržbu a likvidaci,“ konstatoval Jan Březina, tentokrát v pozici předsedy představenstva společnosti Slezská důlní díla.
Ta navazuje na činnost někdejší společnosti VOKD, historicky spolupracující s OKD například při ražbě nových důlních děl. „A i po skončení těžby v OKD tady stále budou práce spojené třeba s likvidací jejich následků. Vždy ale záleží na tom, jak dopadne výběrové řízení, nikdo nemá dopředu nic jisté,“ zmínil Březina.
0
0
