Ostravsko-karvinské uhlí se vytvářelo v období prvohor zvaném karbon, které začalo před 345 milióny let a skončilo před přibližně 280 miliony let. Jde o éru, z níž pocházejí všechny světové zásoby nejkvalitnějšího černého uhlí.
Karbon se dělí na dvě základní období: starší část zvanou spodní karbon a mladší část zvanou svrchní karbon.
Geologické vrstvy, které se během karbonu vytvářely, odborníci poprvé rozpoznali a popsali roku 1822 ve Velké Británii. Protože obsahovaly velké množství uhlí, pojmenovali je podle tohoto nerostu
Karbon nebyla právě nejklidnější éra. Na jejím počátku se srazil kontinent Euramerika (někdy nazývaný též Laurussia) s kontinentem Gondwana a vznikl nový celek: Pangea. Obrovské tlaky přetlačujících se pevninských ker zvrásnily povrch nového kontinentu do mnoha vysokých pohoří. Na již tehdy poměrně stabilizovaném českém masivu se tento proces označovaný jako hercynské (variské) vrásnění projevil výrazně i v moravskoslezské oblasti. Celou Evropou od Pyrenejí a Francie až po Čechy se tehdy táhlo mohutné variské horstvo dosahující výšky dnešních Karpat. Později tento masiv z větší části postupně obrousila eroze, v hlubších geologických vrstvách je však dodnes patrné.
Mezi horami vznikaly jezerní pánve s příznivými podmínkami pro mohutný rozvoj karbonského rostlinstva. Ta část pravěké pevniny, která dnes tvoří Českou republiku, se tehdy nacházela v okolí rovníku. K bujnému růstu karbonské vegetace přispíval i vyšší obsah oxidu uhličitého v atmosféře. V teplém a vlhkém klimatu tak u nás vznikalo obrovské množství biomasy pro sloje černého uhlí na Kladensku, Plzeňsku a především v ostravsko-karvinské oblasti. Zde navíc docházelo k občasnému pronikání mělkého moře, což dokládají hojné zkameněliny.
Článek převzatý z webu: 
0
0
