Patroni havířského cechu, svatí Barbora a Prokop, odkaz na boje proti Turkům, legendární ostravský kovář Keltička, ale i kult práce či budovatelství za socialismu. To vše se váže s oslavami svátku horníků, jenž patří k dlouholetým a nejen v tomto revíru udržovaným tradicím.
Jihlavský horní řád
• v roce 1249 využili měšťané Horního města Jihlavy slibu krále Václava I. a za válečnou výpomoc v boji proti Turkům si od něho nechali 9. září potvrdit Listinu svobod a práv, její podstatou bylo šestnáct článků upravujících dolování stříbrných rud a vzniklo tím nejstarší horní právo na světě.
Jan Keltička
• jedním z prvních výročí se stal 28. říjen, tento den v roce 1776 dostal kovář Jan Keltička ve Slezské Ostravě povolení kopat v údolí Buňa, datum bylo až do roku 1838 připomínáno coby počátek dolování v našem revíru.
Sv. Barbora a Prokop
• patronka horníků sv. Barbora byla vzývána nejprve v německých a polských revírech, ale od roku 1847 ji začali uctívat i ostravští horníci. Její kult tady poněkud vytlačil jako nový patron sv. Prokop – tradice zděděná po českých havířích z Příbramska, Jáchymovska a jiných dolů na železnou rudu – a jeho oslavy popisovaly kroniky jako dosti okázalé. Ostravou táhly tisícovky havířů v parádních mundůrech za přihlížení ještě většího počtu obyvatel, nechyběly mše pod širým nebem, lidové zábavy s muzikou, tancem, často zabijačkou čuníka. Karvinští a orlovští horníci zůstávali věrní spíše sv. Barboře a jejich
oslavy byly víceméně stejné.
Budovatelé socialismu
• první světová válka ani první československá republika těmto tradicím moc nepřála, časem postupně zanikaly. Obnova přišla – samozřejmě bez odkazu jejich na duchovní, křesťanskou, stránku – se znárodněním šachet po druhé světové válce a nástupem komunistického režimu. Ten potřeboval ekonomické úspěchy stejně jako politické a z horníků (ale i jiných pracovníků těžkého průmyslu) udělal hrdiny a vytvořil okolo nich kult. Využil k tomu právě 700. výročí od vzniku Jihlavského horního práva a 9. září se stalo oficiálním Dnem horníků a energetiků. Do roku 1989 se slavíval masově a mnohdy i bouřlivě, po pádu totality se od něj upouštělo.
Hornické muzeum v Ostravě
• s otevřením největšího podnikového muzea v tuzemsku na šachtě Anselm (Urx) na Landeku v Petřkovicích v roce 1993 přišly i snahy o oživení oslav hornických svátků. „Měl upevňovat stavovské sebevědomí a úctu k našemu nebezpečnému povolání,“ vysvětloval Jan Kurial coby vysloužilý horník, báňský odborník i publicista. Ostrava byla vzhledem k sídlu OKD dějištěm novodobých oslav, k nimž se vrátila i pieta a duchovní rozměr. Po přestěhování společnosti na darkovskou, respektive stonavskou šachtu, se Hornické slavnosti konaly v Karviné. Jen havíři z polohou přece jen vzdáleného Dolu Paskov mívali ty své na hřišti ve Staříči.
