Evropa se vrací k uhlí

Evropa by se kvůli menším dodávkám ruského plynu mohla v rámci hledání alternativ vrátit ke spalování uhlí, píše agentura Reuters. Krok tímto směrem už naznačila německá, italská, rakouská a nizozemská vláda.

Největší evropští odběratelé ruského plynu se tak pod hrozbou energetické krize, která by mohla nastat v zimě, pokud nebudou dostatečně naplněné zásobníky, a kvůli rostoucí inflaci zapříčiněné mimo jiné vysokými cenami energií, odvrací od Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal).

Nizozemská vláda už aktivovala první fázi krizového energetického plánu. Mimo jiné zruší omezení těžby v nizozemských uhelných elektrárnách. Vláda tak chce kvůli válce na Ukrajině snížit závislost země na ruském plynu.

Nizozemsko podle Reuters z Ruska dováží až 15 procent své spotřeby plynu. Země nakupuje LNG a hledá jiné zdroje, ale stále čelí možnému nedostatku zásob na letošní zimu. „Mám stále větší obavy, zda lze naplnit všechny zásobníky plynu v Evropě,“ řekl podle deníku Telegraaf na stranické konferenci minulý víkend nizozemský ministr energetiky Rob Jetten. Podle Reuters uvedl, že plynové zásobníky v Nizozemsku musí být naplněné nad úroveň stanovenou Evropskou unií.

Amsterodam tak činí stejně jako Berlín. Ten oznámil nový plán na zvýšení úrovně skladování plynu už v neděli a uvedl, že by mohl znovu spustit uhelné elektrárny, které měl v úmyslu postupně vyřazovat.

„Je to bolestivé, ale v této situaci je naprosto nezbytné snížit spotřebu plynu,“ řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck, člen Strany zelených, která prosazovala rychlejší odchod od uhlí, jež produkuje více skleníkových plynů. „Pokud to ale neuděláme, riskujeme, že skladovací prostory nebudou koncem roku na zimní sezónu dostatečně naplněné. A pak jsme politicky vydíratelní,“ dodal.

Spalovat více uhlí a pomoct tak evropskému kontinentu překlenout možnou energetickou krizi se chystá i Itálie a Rakousko. Vídeňská vláda se v neděli dohodla se společností Verbund, že pokud by země čelila energetické nouzi, přemění firma plynové elektrárny na uhelné.

Cena pro evropský trh klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v červenci ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku dnes odpoledne činila zhruba 124 eur (asi 3063 Kč) za megawatthodinu (MWh). Není sice zdaleka na letošním maximu 335 eur, ale je stále o více než 300 procent výše než před rokem.

Ruský státní plynárenský gigant Gazprom už zastavil vývoz plynu do Polska, Bulharska, Finska či Nizozemska. Moskva dnes zopakovala svou dřívější kritiku, že Evropa si za problém s plynem může sama, když zavedla protiruské sankce. Ty jsou reakcí Evropy na ruskou invazi na Ukrajinu.

Britský premiér Boris Johnson navrhl, že by Británie měla navzdory krizové situaci v oblasti klimatu začít znovu těžit a spalovat vlastní uhlí. Podle Johnsona nedává smysl, aby Británie dovážela uhlí pro výrobu oceli ze zahraničí, když má vlastní domácí zdroje.

Spojené království se sice z velké části vzdalo uhlí pro výrobu elektřiny, ale stále ho používá při výrobě oceli, napsal server msn.com.

„Myslím, že všichni můžeme být hrdí na to, jak jsme v této zemi snížili emise CO2, ale je zřejmé, že nemá smysl dovážet uhlí, zejména pro metalurgické účely, když máme vlastní domácí zdroje,“ řekl Johnson.

Jeho komentáře přicházejí po sporu ohledně možného otevření nového uhelného dolu v Cumbrii. Navrhovaný důl by měl těžit uhlí pro ocelářský průmysl, ale očekává se, že 85 % uhlí se bude vyvážet. V současné době již ve Spojeném království nejsou v provozu žádné hlubinné uhelné doly, některé povrchové doly jsou stále v provozu.

Aby bylo možné splnit cíle nulových čistých emisí, musí výroba oceli do roku 2035 postupně přestat používat běžné uhlí, ale technologie, které to umožňují, jsou v poměrně raném stádiu.