Jen oplocení ohlubňového povalu zbývá dokončit u zasypané původně výdušné jámy SU-Sto III na utlumeném Dole 9. květen. Letos na podzim bude hotova také likvidace vtažné jámy SU-Sto I. Přesně šedesát let od zahájení těžby mezi Horní Suchou a Stonavou to bude znamenat definitivní konec této šachty.
Takzvané sušsko-stonavské důlní pole rozfarávali na počátku padesátých let minulého století horníci z tehdejších dolů 1. Máj (z jehož šestého patra pak vedli otvírkové práce) a President Gottwald. Nikoliv bez problémů; potýkali se mj. se značnými průvaly vod a průtržemi plynů. Pod názvem Suchá – Stonava nakopala nová šachta v listopadu 1960 první tuny z porubu 28 301. Když ji pět let nato přejmenovávali na Důl 9. květen, činil zde podíl kombajnové těžby už více než třiadevadesát procent produkce ze všech bloků, napsal Měsíčník Horník.
Na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let přišlo vyložení skipu na osmé patro, kam vozili všechnu rubaninu. Vyraženo v té době bylo patnáct kilometrů důlních děl a roční těžba šplhala k milionu a půl tun uhlí. Maxima zde dosáhli v roce 1985, celkem 1 577 000 tun. Následovalo postupné připojování k Dolu Darkov, to vedlo k odtěžení na tuto lokalitu. Končila tak úpravna i skip na 9. květnu. Poslední vozík tu vyjel v březnu 2016.
„Za další dva roky se začalo s likvidací šachty, do níž se pustili dodavatelé ze střediska HS 20 z firmy SDD vedeného Petrem Vorlem,“ konstatoval Bohdan Krzywoň, specialista technické likvidace OKD. Z povrchu zmizela jedna těžní věž, jámu SU-Sto III zasypali nezpevněným a jámu SU-Sto I zpevněným materiálem (po její likvidaci z ní bude možno odčerpávat metan). „Brzy bouráme šachetní budovu včetně druhé těžní věže, dále se bude stavět ohlubňový poval s komínkem a oplocením i v místě vtažné jámy,“ dodal Krzywoň.
0
1
