Rychlý útlum těžby a zpracování uhlí v důsledku přechodu k bezemisní ekonomice si vyžádá řešení otázky zásobování teplem. V rozhovoru s ČTK to řekl předseda dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavel Tomek. Podotkl, že zatímco elektřinu by Česká republika při nedostatku měla být schopna dovézt z jiných evropských zemí, teplo jednoduše dovážet nelze.
Stát by měl podle Tomka stanovit, jaké cesty bude podporovat a jak a za jakých podmínek do doby bezpečného odklonu od uhlí zajistit ekonomicky udržitelný provoz uhelných zdrojů pro zajištění tepla pro centrální zásobování teplem (CZT). Investice v Česku půjdou totiž podle Tomka do stovek miliard a budou vyžadovat čas.
„U elektřiny jsme konfrontováni s tím, že si ji dovezeme,“ řekl Tomek ČTK. „Nám bude chybět zhruba nějakých 20 procent celkové produkce v silové elektřině. Teplárenství je ale stále ještě ve větším objemu postaveno na koncepci uhelného teplárenství,“ podotkl s tím, že je otázka, zda je pro Česko reálné v dohledné době skutečně odejít od uhlí v teplárenství.
Důsledky přechodu na jiné zdroje tepla přitom budou rozsáhlé. „Hrozil by rozpad systému CZT, do kterého se investovalo poměrně masivně historicky. A zase úplně decentralizovat do mnoha drobných dílčích plynových kotelen není i z pohledu životního prostředí optimální,“ řekl Tomek. „Je otázka predikce postupného přechodu do oblasti tepelných čerpadel při zvýšení jejich účinnosti, ale ten výhled zatím nikdo není schopný úplně nalajnovat,“ dodal.
Podle Tomka se hodně spoléhalo na projekty z Modernizačního fondu z programu HEAT, ten ale stále nemá jasně stanovená pravidla zajištění provozní podpory a nastavení investičního rámce. Otázkou zůstává, zda a jak by stát mohl podpořit investice do přechodu na jiné zdroje tepla i jestli by byl schopen hradit případný ztrátový provoz. Výroba tepla totiž není kontinuální a některé zdroje by měly fungovat třeba jen v zimě.
Modernizační fond podle Tomka má nyní v záměru poskytovat investiční dotace na výstavbu takových zdrojů. „Pokud bych ale měl přiznanou podporu takové investice, budu narážet na spíš technické limity,“ upozornil Tomek. Vyřizování různých povolení trvá i roky a i kdyby stát povolování urychlil, přechod od uhelného teplárenství k plynovému v letech 2028 až 2030 bude narážet na výrobní kapacity. V krátkém období bude velké množství zájemců, kteří budou potřebovat investovat do nových zdrojů. A výrobců je v Evropě málo a nejde o sériovou masovou výrobu.
Podle Tomka bude budoucí teplárenství spočívat zřejmě v kombinaci různých zdrojů schopných reagovat na potřeby odběru tepla. Může jít o plynové kotle, kogenerační jednotky, spalování odpadů nebo biomasy i zapojení jiných obnovitelných zdrojů. Některé budou vyrábět teplo kontinuálně, některé budou nárazově spouštěné podle potřeby.
Úzká bude i provázanost výroby tepla a elektrické energie. Tomek podotkl, že řízení takových systémů bude vyžadovat zpracování velkého množství dat. Teplárenství a energetika tak budou stále závislejší i na fungujících informačních systémech a technologiích.
Sokolovská uhelná zásobuje v Karlovarském kraji teplem zhruba 50 000 domácností. Vyrábí ho v elektrárně Tisová a kombinátu ve Vřesové. Teplo dodává hlavně do větších měst, odběratelé jej dostávají prostřednictvím centrálního zásobování teplem.
0
0
