Oslavanské Permonium, tedy zábavní park inspirovaný historií těžby černého uhlí na Brněnsku, otevřelo třetí část nazvanou Permoniště. Na návštěvníky čeká například Temnosvět nebo laserové bludiště Dýmoviště. Otevřené bude celoročně.
Permonium je zasazeno do areálu bývalého černouhelného dolu Kukla. Srdcem parku je 41 metrů vysoká těžní věž, ze které je dobrý výhled na oslavanské údolí. Věž je chráněná jako kulturní památka.
Základním tématem Permonia je černé uhlí, jehož cestu mapuje od vzniku přes těžbu až po zpracování. V areálu je například prales, sopka propojená s lanovým centrem, bludiště, stará hornická dílna i štoly. Druhou otevřenou částí je prostor pro nejmenší návštěvníky nazvaný Duhový svět.
„Permoniště je nový netradiční koncept zábavy a edukace dětí ve věku od tří do osmi let v aktivní spolupráci s dospělým doprovodem. Čekají je dvě hodiny napětí, zábavy a poučení v historické budově kompresorovny bývalého černouhelného dolu,“ popsala novou část manažerka projektu Alena Lubasová ze Strojíren Oslavany, pod které Permonium spadá.
Na návštěvníky čeká například pohádkově tajemné podzemí Temnosvět, které obývá čaroděj Černoboh a jeho hlídači. Deset částí Temnosvěta návštěvníkům přibližuje pocit života a práce v podzemí. Najdou tam například Štolu, Rumpál, Důl, Tavírnu, Nástupiště či Městečko permoníků. V podzemí je také laserové bludiště Dýmoviště, které nejen že měří návštěvníkům čas průchodu, ale také s nimi komunikuje při každém přerušení laserového paprsku. Nadzemní expozice Barvosvět zase prostřednictvím sedmi panoramatických obrazů, sedmi pracovních stánků povolání a řemesel, třech typů moderních kinetickými atrakcí a různých pohybovadel symbolizuje současný lidský svět – kontrast přírody, techniky a také financí.
Někdejší Rosicko-oslavanský revír leží západně od Brna a patří k nejmenším černouhelným pánvím v Česku. V Oslavanech začala těžba kolem roku 1755. Nález „černého zlata“ měl význam pro rozvoj brněnského průmyslu. Vrcholné období prožil revír na přelomu 19. a 20. století. Díky nové technice se zvyšoval objem těžby, dřevěné těžní věže ustoupily ocelovým konstrukcím, k jednotlivým dolům vedly železniční tratě.
V 70. letech minulého století se těžba centralizovala na nově zbudovaný důl Jindřich II ve Zbýšově, který se stal nejhlubším černouhelným dolem v Česku. Těžilo se v něm v hloubce více než 1400 metrů. V roce 1992 skončil provoz ve všech dolech v revíru.
1
0
