Dává koalice SPOLU svým voličům to, co od ní čekali? Z pohledu kritiků unijní přestavby energetiky v žádném případě. A jejich počet kritiků roste. Volby do europarlamentu budou již příští rok.
Jestli chce jít koalice SPOLU příští rok do eurovoleb spolu, musí si rychle rozmyslet jednu věc. Tedy, především si ji musí rozmyslet ODS. Jde o to, jak moc být servilní k nápadům, které přicházejí z Bruselu. Především k těm, které jsou spojené s Green Dealem, tedy „perestrojkou“ energetiky v členských státech. Nesouhlas s emisní normou Euro 7 a absolutním koncem spalovacích motorů byl totiž zatím jediný a nijak ostrý, odpor, který dala tahle vláda najevo. A přišla s ním, stejně jako ostatní vlády, navíc pozdě.
Reprezentanti TOP09 a KDU-ČSL zatím hrdě nesou vlajku zelených idejí a s reálnými technologickými možnostmi si nelámou hlavu. Zejména pak postoje ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) jsou toho jednoznačným důkazem. Předsedkyně TOP09 Markéta Pekarová je jednoznačným zastánce Green Dealu a jeho horlivým propagátorem je z této strany i europoslanec Luděk Niedermayer. Prapor rozumu tak zřejmě třímají v rukách jen někteří představitelé ODS, jako ministr dopravy Martin Kupka (zde). Ale ani to vlastně není jisté. Vždyť předseda vlády Petr Fiala jasně deklaroval, že Green Deal je hotová věc. A také se tak chová. Třeba jako když se pochlubil tím, že české předsednictví EU vyjednalo reformu trhu s emisními povolenkami. Leč tahle reforma byla pohříchu jen zrychlením dosavadního systému, který umožňuje s povolenkami obchodovat i firmám, jež s emisemi nemají nic společného. Což se v ceně povolenek samozřejmě projevuje tím, že to zvedá jejich cenu. Tedy cenu elektřiny.
Takže odpor proti Euro 7 mohl být jen jakousi úlitbou pro domácí hřiště. Protože sektor automotive zaměstnává v Česku po státu nejvíc lidí.
ODS je nejsilnější stranou koalice Spolu. A vzdor svému předsedovi je v ní řada lidí, kteří na rozdíl od něj chápou, že fyzikální zákony stojí nad tím, co by někteří chtěli. Kteří také chápou, že unijní dotační perpetuum mobile může fungovat jen tak dlouho, dokud do něj bude někdo sypat peníze. Na dluh. Bohužel však o sobě tato část členů nedává slyšet. Ke škodě obyvatel Česka i své strany.
Při pohledu na stále sílící tlak bruselské zelené fronty, který nemá fyzikální, technologickou ani ekonomickou oporu, je zřejmé, tito členové ODS by se měli co nejrychleji ozvat. Své straně i Česku tím mohou jen pomoci. Ztratit, kromě svých židlí, nemají co. Založení realistické frakce přeci stále ještě není trestné. Jestli se tihle lidé v ODS neozvou nyní, někdy v roce 2028 či 2030 už jejich hlas nebude zajímat nikoho. Tohle není ten případ, kdy straně prospívá, že mluví jen jedním hlasem.
TOPka a Lidovci evidentně, na rozdíl od mnoha Čechů, nemají s tím, jak se provádí Green Deal, žádný problém. Ok, jejich volba. Ale ODS se ještě snaží tvářit jako strana rozumu, ba stále ještě jako strana pravicová. Přitom ten, kdo je rozumný, nemůže s Green Dealem, tak jak je vymyšlený a vedený, souhlasit z podstaty. A ten, kdo je pravicový, nemůže s takto nastaveným Green Dealem souhlasit – chvilka napětí – také z podstaty. O světovém kontextu, tedy že kromě států v EU, Kanady, USA a pár dalších států všichni ostatní na nějaké klimatické závazky z vysoka kašlou, snad tentokrát není třeba mluvit.
ODS je ta strana, která se musí rozhodnout, co s koalicí Spolu bude dál. Jestli jí skutečně záleží na budoucnosti České republiky, musí jít razantně do sporů s Bruselem o provádění Green Dealu a nesmí váhat vetovat nepodložené nápady zelených věřících. V čemž jí budou muset pomáhat europoslanci. Nezdá se přitom však pravděpodobné, že by takový postoj dokázaly přijmout a držet obě menší koaliční strany. Takže pokud by se ODS rozhodla pro cestu rozumu a energetické bezpečnosti, bude si muset do eurovoleb postavit vlastní kandidátku. Může na tom jen získat.
V opačném případě otevře do široka brány pro ANO a SPD, které kartu nesmyslně pojatého Green Dealu rozehrávají docela zdatně již nyní. Nic na tom nemění fakt, že Andrej Babiš osobně Green Deal podepsal. Takže před bruselskou vrchností srazí paty i příště.
Jestli je v ODS opozice vůči unijnímu energetickému šílenství, musí hlasitě promluvit teď. Druhou možností je mlčet navždy. Pak se však nesmí divit tomu, jak dopadnou další volby.
Prubířský kámen číhá totiž za rohem. Do 22. května mají členské státy EU čas na to, aby se vyjádřili k požadavku Evropské komise na to, aby jí odevzdaly prakticky veškerou pravomoc týkající se agendy právě plánu Green Deal (zde). Vláda o svém postoji zatím mlčí…
