Poslanec a bývalý jihočeský hejtman Jan Zahradník (ODS) vítá, že vláda uložila Uhelné komisi, v níž zastupuje sněmovní Výbor pro životní prostředí, aby podrobněji rozpracovala a vyhodnotila podmínky, nástroje a dopady dřívějšího ukončení využití uhlí v energetice ČR. „Možná se tak místo nesmyslných hádek o termínu uhelného konce začne konečně řešit podstata věci. A tou je náhrada uhlí nízkoemisními zdroji,“ napsal Zahradník v komentáři pro server Neviditelný pes.
„Musíme totiž nahradit zdroj, ze kterého se vyrábí téměř polovina tuzemské elektřiny a více než polovina tepla. A musíme jej nahradit tak, aby byly zajištěny stabilní a spolehlivé dodávky elektřiny i tepla po celý rok, a to vše bez toho, že ztratíme energetickou soběstačnost a ceny energií vyletí do nebes. To nebude žádná legrace. Jde o skutečně složitý úkol, protože nás tlačí čas a naše možnosti jsou z různých důvodů omezené,“ napsal Zahradník, podle nějž je nutné co nejdříve zahájit výstavbu nového bloku nejen v Dukovanech, ale i v Temelíně. „Lze říci, že už včera bylo pozdě, protože výstavba jaderné energetiky je časově i technologicky náročná,“ uvedl Zahradník.
Jádro je podle něj třeba v maximální možné míře doplnit obnovitelným zdroji. Je však třeba pamatovat na fakt, že solární ani větrné elektrárny mají velký problém s propadem produkce v zimních měsících. „V mrazivém počasí často nevyrábějí prakticky vůbec, což je problém, který zatím není vyřešen. Proto musíme energetický mix budovat tak, aby byly tyto výpadky v produkci obnovitelných zdrojů vykryty zdroji stabilními,“ vysvětlil Zahradník.
Plyn není řešení
V rámci jednání Uhelné komise se ukázalo, že čistě teoreticky by nejrychleji bylo možné uhlí nahradit plynovými zdroji. Zahradník ale upozornil, že tato „výměna“ je hned z několika důvodů velmi problematická.
„Uhlí se odstavuje primárně kvůli emisím skleníkových plynů, které mají vliv na změnu klimatu. Nebýt emisních povolenek, byl by to totiž stále velice levný a spolehlivý zdroj ještě na desítky let. Samotné spalování zemního plynu je z emisního hlediska oproti uhlí šetrnější. Jenže když se započítají emise při těžbě a přepravě plynu, tak se klimatická zátěž uhlí a plynu vyrovnává. To je také důvodem, proč výstavbu ani provoz plynových zdrojů nejspíš nebude chtít financovat Evropská unie. Bez dotací přitom plynové elektrárny nikdo stavět nebude. Výsledkem nahrazení uhlí plynem by tak bylo, že stát zaplatí miliardové odškodnění vlastníkům zavřených uhelných dolů a elektráren, následně bude platit miliardové dotace někomu, kdo bude stavět plynové elektrárny a související infrastrukturu, aby se z klimatického hlediska nic k lepšímu nezměnilo. To zkrátka nedává žádný smysl, zejména když na rozdíl od uhlí plyn zkrátka nemáme a museli bychom ho kupovat a dovážet ze zahraničí,“ popsal Zahradník, který zároveň apeloval na co nejrychlejší výstavbu nových zdrojů. „Čím rychleji je postavíme, tím rychleji budeme moci odstavovat uhelné elektrárny,“ uzavřel.
