Zprávy z posledních dnů, zdá se, ukazují, že EU se opravdu vydala v otázce klimatu špatným směrem. Vývoj teploty už nikdo neovlivní. Takže se musíme především chystat na to, co přijde.
Bojovat prohranou válku do posledního dechu nemívá v dané chvíli valného významu. Dříve se tak dal alespoň získat respekt, ba i úcta vítěze, ve 20. století už se z toho dala vytěžit jen národní hrdost, která pak pomohla v dalším konfliktu. Nic z toho se však nehodí v tom, co se označuje jako boj se změnou klimatu.
Za prvé – není to boj a už vůbec ne válka. Což ovšem neubírá tématu na vážnosti. Za druhé – protože to není válka, není potřeba „držet pozice do posledního muže“. Oteplování, či změnu klimatu (kdyby v tom alespoň zelená lobby nedělala takový zmatek) nezastaví nic takového. Po pravdě řečeno, nezastaví ji nic. Protože tyhle procesy mají setrvačnost desítky let. Což se ovšem jaksi odmítá oficiálně uznat. Za třetí – soustředění se na omezování emisí CO2 je cestou to pekel. Dnes vyprodukovaný oxid uhličitý zůstane v atmosféře až 100 let (zde). Takže jestli se dnes mění klima kvůli současnému množství CO2, může se situace začít měnit až někdy za 50 až 100 let. Svět se ovšem, s výjimkou evropských zemí v EU, nechystá k nějakému rychlému poklesu jeho produkce, takže množství plynu bude dále stoupat. (Metody jeho mitigace, tedy jímání, nebo odstraňování z přírody jsou zatím v plenkách, proto pro vývody tohoto textu nemá tato metoda význam.)
Zprávy o tom, co se všechno mění k horšímu, jsou v médiích velmi časté. Jen v posledních dnech se objevily dvě, které jasně ukazují, že „tohle“ už nezastavíme. Moře v Arktidě zatím stále nezamrzá. Aby toho nebylo málo, objevují se v něm bubliny metanu, který se uvolňuje z mořského dna (zde). Metan je přitom 20krát skleníkovějším plynem, než proklínané CO2 (zde). Téměř současně vyšla zpráva o tom, že oxid dusný, který hojně produkuje příroda i člověk (především v zemědělství), má skleníkové účinky 300krát větší, než oxid uhličitý (zde).
Aktivisté a zelená lobby se dožadují jakési „okamžité akce“, jinak se prý ženeme do brány pekel. Jenže, co když se tam ženeme už nyní bez ohledu na to, co uděláme? I vědci, které opravdu nejde podezírat z náklonnosti ke skleníkovým plynům, totiž říkají, že do roku 2050 oteplování nezastavíme (zde). S ohledem na současné nové informace i na zveřejňované prognózy a především s ohledem na přístup ostatních hlavních světových emitentů CO2 se dá s vysokou pravděpodobností říct, že šance nějak ovlivnit vývoj klimatu už je pryč. Pokud tedy někdy nějaká byla.
Do roku 2050 bude množství CO2 v atmosféře stále stoupat. Aktivisty požadované okamžité akce není žádný stát schopen, i kdyby chtěl. I kdyby chtěli jeho obyvatelé. Okamžitá akce v podání moderního státu znamená v případě oxidu uhličitého těch 20 – 30 let, ke kterým sama sebe zavázala EU. (Navíc bez toho, že by se na to zeptala obyvatel členských zemí.) Což znamená, že ještě desítky let budou probíhat a mohutnět procesy nastartované v předchozích desetiletích. O to spíš, že prakticky veškeré unijní i aktivistické klimatické snažení je napřené proti CO2. Další skleníkové plyny, jako zmíněný metan a nově i oxid dusný jsou mimo záběr zeleného establishmentu. A státy mimo EU budou i CO2 vypouštět ještě po roce 2050.
Co z toho vyplývá? Jestliže nemůžeme vývoj klimatu ovlivnit, musíme se na něj připravit. A při té přípravě vůbec nebude na škodu, když se budeme chovat k přírodě citlivě, o tom není sporu! Ale seriózní předpoklady, jak se bude klima vyvíjet, už pro nás nesmí být důvodem k panice a překotné likvidaci celý částí hospodářství. Jestli chce EU udělat něco pro lidi, musí investovat do přípravy na to, že bude na světě tepleji. Například jak to udělat, aby současně nebylo sušeji?
To je kardinální otázka, na kterou je potřeba hledat neprodleně odpověď. A takových je samozřejmě víc. Ovšem zelená lobby, ani zelená církev odpovědi na tyto otázky nenajdou. Protože je nehledají. Proto je potřeba přestat je poslouchat. A bavit se s vědci, kteří si tohle označení opravdu zaslouží. Neboť ti, kteří chtějí snižovat globální teplotu prostřednictvím údajně spravedlivého zchudnutí Evropy, jsou jen šarlatáni. V lepším případě.
Článek převzatý z webu: Přemysl Souček 
