Čínský prezident Si Ťin-pching na Valném shromáždění OSN slíbil, že jeho země míří k uhlíkové neutralitě do roku 2060. Okamžitě se vyrojila řada reakcí, které jsou stejně důležité, jako sám slib.
Klimatičtí alarmisté to vidí jako nanejvýš pozitivní a důležitou zprávu a div, že nezačali Čínu dávat za vzor ostatním. Pesimisté naopak upozorňují, že do roku 2030 má podle plánu, který Čína zveřejnila, množství emisí vrcholit. Takže může jít o vábničku, která Číně zajistí vypouštění emisí bez kritiku zejména z Evropské unie. Jak je to doopravdy?
Skutečnou pravdu zná jen čínský prezident a jeho nejbližší. My můžeme pouze dedukovat na základě pozorování chování Číny na poli ekologie i ekonomiky.
Čína se již řadu let chová nanejvýš pragmaticky. Při svých krocích se nenechá nijak omezovat ideologiemi, neláme si hlavu s lidskými právy, nezabývá se otázkami etiky a morálky. I proto se jí daří postupovat v řadě oblastí velmi rychle kupředu. Tempo, jakým se v Číně staví například dálnice, železnice, energetické objekty i celá města, je z českého pohledu doslova kosmické. Čína se neuvěřitelně vyvíjí rovněž v technologické oblasti. Nepochybně k tomu přispívá průmyslová špionáž a kopírování patentů, které vymysleli jiní. To ale Čína zkrátka neřeší a řítí se kupředu.
Tímto úhlem pohledu nutné vnímat i její slib o uhlíkové neutralitě. Je dost dobře možné, že k ní Čína opravdu směřovat bude, ovšem pouze v případě, že se jí to bude hodit. Jak ukázaly reakce řady zelených politiků, je to skvělý bič na západní svět. Čínský slib totiž ještě zvýší tlak na to, aby byla zejména Evropská unie uhlíkově neutrální dříve. Přece, když i Čína, tak my musíme zabrat.
Rozdíl je ale v tom, že my budeme nejspíš přinuceni zabírat i v případě, že nás to bude poškozovat. To by Čína nikdy neudělala. Pokud Číňané zjistí, že jim cesta k uhlíkové neutralitě energeticky či ekonomicky nevychází, tak z ní bez jakýchkoli skrupulí sejdou.
Do té doby nepochybně zvýší produkci solárních panelů, větrníků a řady dalších komponent pro obnovitelné zdroje energie. Slibem totiž nejenom nezarmoutíš, ale často si i zajistíš odbyt pro své výrobky. Zejména, když coby pragmatik stojíš proti ideologií ovládané Evropské unii.
Článek převzatý z webu: 
0
0
