Rozdělí rozum ekologistickou církev? Nizozemská vláda chce nové jaderné reaktory, aby dodržela své „klimatické závazky“. Německá vláda trvá na ukončení jejich provozu.
Jen týden starý článek v respektovaném německém deníku Handelsblatt (zde, nabízí překlad) ukazuje schizma, jaké Německu přivodil dogmatický ekologismus. Spíš než o schizmatu je však na místě hovořit o zmatku bez východiska, ba o zmaru kdysi mocné ekonomiky, kterou se vlastní politická reprezentace rozhodla odstřelit. Stejně jako se rozhodla nejrozvinutější evropskou zemi sestřelit na úroveň Ceauceskova Rumunska, ve kterém bylo běžné vypínání elektřiny pro domácnosti, protože jí prostě bylo málo.
Argumenty zastánců jaderné energie jsou stále stejné. Nové je to, že demonstrují před německými „jaderkami“, což bylo dřív vyhrazeno jejich fanatickým odpůrcům. Stejné jsou samozřejmě i argumenty odpůrců. Takže nejzajímavější, kromě toho že vůbec taková iniciativa vznikla, je to, že se její zakladatelé odvolávají na ekologistické dogma o okamžité spáse klimatu. Jádro totiž podle nich prakticky neprodukuje CO2 a tak podstatnou měrou přispěje k tomu, aby Německo splnilo své „klimatické závazky“. Což je samozřejmě pravda i podle každého rozumu, nezasaženého zhoubnou zelenou ideologií. Němečtí demonstranti či projaderní aktivisté přímo říkají, že klima je potřeba řešit hned, kdežto řešení jaderného odpadu může počkat. „Existují dvě velké otázky: co uděláme s jaderným odpadem a co budeme dělat s klimatem? Jaderný odpad můžeme vyřešit později, klima ale musíme řešit ihned“, cituje Handelsblatt Rainera Kluteho ,předsedu spolku Nuklearia, který demonstrace svolává. „Bez jaderné energie nemůžeme dosáhnout klimatických cílů. Chceme připravit půdu pro jeho návrat,“ říká vystudovaný fyzik Klute.
Pohled na interaktivní grafy zelené organizace Agora Energiewende (zde) dává demonstrantům volajícím po restauraci jádra jednoznačně za pravdu. Tento zdroj dodává konstantně víc elektřiny, než klasické vodní elektrárny a pálení štěpky dohromady. Tedy mezi 6 – 10 GW, když ve špičce německá síť potřebuje nějakých 66 GW (jádro dodává 12 procent německé elektřiny). Na rozdíl od štěpky bez emisí CO2.
Odpůrci, tedy ti nejskalnější ekologisté ovšem z principu jádro odmítají. Nestydí se proto argumentovat emisemi CO2 vzniklými kdysi při stavbě elektráren. Nemluví již ovšem o CO2, které se dostalo před pár lety do atmosféry při výrobě jejich solárních panelů a větrných elektráren. Stejně tak nesmyslně porovnávají nespolehlivou, ale podporovanou levnou elektřinu z OZE s tou z jádra, jejíž cenu zatěžuje úřední šiml. Problém však tentokrát leží jinde, než mezi znesvářenými tábory klimatických alarmistů.
I kdyby převážil konečně rozum a Německo se rozhodlo neukončovat provoz jaderných elektráren, jejich majitelé již o to nemají zájem. Přenastavili Eon, RWE, EnBW a Vattenfall na jiné podnikání, naplánovali a rozjeli likvidace svých jaderek, k tomu někteří prodali už i své fosilní zdroje a jejich firmy se rozjely po dráze bezuhlíkové energetiky. Navzdory tomu, že všichni energetici vědí, že se na ni – pokud z ní je vyloučení jádro – nedá spolehnout.
Demonstrace Nuklearie tedy především ukazují, že i v Německu ještě existují lidé, kteří nepodlehli zelené nákaze a rozhodují se podle neoddiskutovatelných faktů. Loni na podporu jádra vystoupil šéf Volkswagenu Herbert Dies. Pro týdeník Die Zeit řekl, že by o tom uvažoval proto, že má Německo zatím málo obnovitelných zdrojů. Současně nejde zpochybnit nízkou uhlíkovou stopu jádra, což lidé vědí. „Vědci, podnikatelé a aktivisté proto stále častěji požadují přehodnocení jaderné energie v globálním boji proti změně klimatu,“ píše Handelsblatt ve zmiňovaném článku.
Tomu, že evropské politiky ještě snad rozum úplně neopustil, nasvědčuje i nová snaha nizozemské vlády. Handelsblatt upozorňuje na to, nizozemská vláda zkoumá možnost stavby nových jaderných elektráren. Předseda vlády Mark Rutte to již navrhl parlamentu a ministerstvo hospodářství přidalo studii o výhodách (!) jaderné energie. O ní se nyní diskutuje a probírá se, jestli je dostatečně nezávislá, když jádro doporučuje. Podle poslance vládní strany VVD Markuse Harberse, kterého cituje Echo24 (zde) by země potřebovala tři až 10 nových bloků. Jinak podle politiků může zapomenout na splnění svých klimatických závazků. A nejen to. „Utratili jsme mnoho miliard za větrnou a solární energii, ale stále nejsme energeticky nezávislí. A plyn stále více přichází z Ruska,“ řekl Harbers v rozhovoru pro portál AD (zde). „Ze slunce a větru nezískáte víc, než 70 procent potřeby elektřiny,“ dodal poslanec. Podle portálu před dvěma roky polovina Nizozemců podporovala stavbu jaderných elektráren a považovala je za bezpečné.
Pro českou vládu jde z Nizozemska každopádně jasný vzkaz – nejste v tom sami. A do jádra se pustí i čtyřicetimilionové Polsko.
Článek převzatý z webu: 
